Sotva najdeme člověka, kterému by se v jeho životě vyhnul pojem fosilie. Protože o těch se učí už i děti na základních školách a kdekdo tak má aspoň povědomí o tom, co tyto obnášejí. Že jde o zkameněliny, tedy tvory či rostliny obývající tento svět kdysi dávno před námi. Takové fosilie jsou tedy svědky dávno zaniklého života. A byť už jsou dnes neživé, nemusíme v nich nezbytně vidět jenom nějaké ty kusy ‚kamene‘. Jde přece o něco, co bylo kdysi živé stejně jako dnes my. Pokud se pak o fosiliích bavíme, zřejmě se nám vybaví v první řadě trilobiti. Ti jsou u nás zřejmě nejznámější a není nikoho, kdo by aspoň jejich obrázek nikdy neviděl.
I když už dnes nikde na světě nepotkáme živé trilobity a nemůžeme je tedy chovat dejme tomu jako domácí mazlíčky, můžeme je mít. I když už jenom ve formě zkamenělých chininových pancířů, které se nám tu dochovaly už úctyhodné stamiliony let, jež uběhly od jejich časů, od prvohor. Sehnat se tu totiž dají vcelku snadno, a to jak půlcentimetroví drobečci, tak i pětasedmdesáticentimetroví velikáni. Chcete-li si tedy koupit trilobita, můžete. A budete mít jistotu, že vám dnes už třeba na rozdíl od psa neudělá doma loužičku.